Průkaz energetické náročnosti budov (PENB)

Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) vyhodnocuje energetickou náročnost budovy, vyčísluje energie spotřebovávané při běžném provozu, obdobně jako energetický štítek třeba na ledničce, a řadí budovy do třídy energetické náročnosti: od A (nejúspornější) do G (energeticky nejnáročnější, tudíž na provoz nejdražší).

Pro koho je průkaz povinný

Povinně si ho musí obstarat stavitelé a vlastníci všech novostaveb. A také každý, kdo stávající nemovitost jako celek pronajímá, prodává nebo ji výrazněji renovuje. Výraznější renovací se rozumí renovace alespoň 25 procent celkové plochy obálky budovy - tedy zateplení, výměna oken, střechy, dveří a podobně.

Podpis smlouvy o pronájmu či prodeji nemovitosti je podle zákona možný jen v případě, že si předem obstaráte průkaz energetické náročnosti. Jinak hrozí prodejci či pronajímateli až stotisícová pokuta, právnickým osobám dokonce až dvousettisícová.

Pokud se chystáte stavět či přestavovat, musíte si štítek zajistit dřív, než zažádáte o stavební povolení - průkaz se přikládá k žádosti nebo k ohlášení stavby.

Když jde jen o ucelenou část nemovitosti, typicky byt v bytovém domě, je průkaz potřebný jen při jeho prodeji. Posuzuje se ale celková energetická náročnost budovy, nikoli pouze bytové jednotky - podrobněji k tomu níž.

K pronájmu bytu budete průkaz energetické náročnosti potřebovat od ledna 2016. Opět se bude posuzovat energetická náročnost celé budovy, nikoli jen spotřeba bytu.

Výjimky, aneb kdy průkaz nepotřebujete

Průkaz energetické náročnosti nepotřebujete, když jde o:

  • budovu s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m²,
  • budovu určenou pro bohoslužby a náboženské účely,
  • památkovou budovu
  • průmyslovou nebo zemědělskou budovu s roční spotřebou do 700 GJ
  • stavbu pro rodinnou rekreaci

Staré domy bez průkazu

Domy postavené před rokem 1947, které od té doby neprošly zásadní rekonstrukcí, při prodeji (ani pronájmu) energetický průkaz mít nemusí v případě, že se tak kupující a prodávající písemně dohodnou. Stavba automaticky spadne do nejhorší energetické třídy (G).

Bytové domy: průkaz nepotřebují, dokud se některý byt neprodává

Majitelé a správci bytových domů a administrativních budov si průkaz energetické náročnosti plošně a povinně opatřovat nemusí. Nepotřebují ho do chvíle, než se bude některá z jednotek domu (typicky byt) prodávat. Pak už průkaz nezbytný je.

(Výjimkou jsou družstevní byty, na které se povinnost nevztahuje - nejde totiž o prodej, ale převod práva k užívání. Při pronájmu jde z hlediska zákona o podnájem. Průkaz tudíž není nutný.)

Postup? Vlastník bytu musí písemně vyzvat společenství vlastníků jednotek o vystavění ověřené kopie průkazu na dům. Když ho ani po písemné žádosti neobdrží, může průkaz energetické náročnosti nahradit vyúčtováním dodávek energií za poslední tři roky, ale než majitel bytu průkaz dostane, musí v případných inzerátech, kde byt nabízí k prodeji, uvádět nejhorší energetickou třídu G.

Od ledna 2016 musí být energetický průkaz i při pronájmu bytu nebo kanceláře.

Za informace v inzerátu ručí realitka

Kdo inzeruje prodej nemovitosti, musí už v inzerátu (nebo jiném typu reklamy či propagace) informovat, do jaké energetické třídy nemovitost spadá - aby se neprodával zajíc v pytli. Když prodej zajišťuje realitní kancelář, zodpovídá za informaci v inzerátu ona. Když majitel realitce nedodá ověřenou kopii průkazu energetické náročnosti, musí realitka v inzerátu uvést nejhorší energetickou třídu G. A nejspíš se bude hodně snažit, aby energetický průkaz od prodejce včas dostala - atraktivita nemovitosti jinak citelně klesá, pokud tedy třída G nezrcadlí smutnou realitu.

Uvedením třídy G do inzerátu zprostředkovatel dostojí své povinnosti, případné další sankce - kupříkladu za nepředání štítku při podpisu kupní smlouvy - jdou za prodejcem nemovitosti.

Za inzerát bez uveřejnění energetické náročnosti hrozí realitce nebo soukromému prodejci až stotisícová pokuta. Když je vlastníkem nemovitosti právnická osoba, pokuta může být i dvojnásobná.

Chaty a chalupy: přesnější pravidla, kdy je štítek třeba

Budova určená pro rekreaci, tedy typicky chata nebo chalupa, nemusí mít průkaz energetické náročnosti, když je užívaná jen část roku a odhadovaná spotřeba energie je nižší než čtvrtina spotřeby, kterou by objekt měl při celoročním obývání.

Přibude kontrol

Státní energetická inspekce bude průkazy energetické náročnosti a dodržování pravidel aktivně kontrolovat - ať už jde o zveřejňování energetické třídy v inzerátech nebo předání průkazu kupujícímu či novému nájemci. Kontrola by měla proběhnout zhruba u každého dvacátého průkazu - a to i zpětně, u dříve vydaných. Aby mělo Ministerstvo obchodu a průmyslu a Státní energetická inspekce dohled nad kvalitou vydávaných energetických průkazů, bude nově každý průkaz opatřován identifikátorem, podle kterého půjde jednoduše vysledovat energetického specialistu, který průkaz zpracovával, a unikátnost průkazu.


Problematika určení požadavků na energetickou náročnost přístavby/nástavby splňující podmínku § 6 odst. (3) vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, po 1. lednu 2020

Publikováno Leden 21, 2020na webu Státní energetické inspekce

Státní energetická inspekce (SEI) obdržela v souvislosti s novelou zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 3/2020 Sb., která bude v platnosti od 25. ledna 2020 (zákon), řadu dotazů týkající se plnění požadavků energetické náročnosti v případech nástavby/přístavby, které navyšují původní energeticky vztažnou plochu o více než 25 % a dále pokud by ji taková budova měla větší než 350 m2, což je nově hranice velikosti budov, u kterých SEI vydává závazná stanoviska ke stavebnímu a společnému územnímu a stavebnímu řízení nebo ohlášení stavby.

Po 1. lednu 2020, bez ohledu na novelu zákona, která na tento stav nemá vliv, jsou všechny novostavby hodnoceny jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Z tohoto důvodu vznikly nejasnosti ohledně toho, zda nástavby/přístavby (prováděné v rámci větších změn dokončených budov), definované v § 6 odst. (3) vyhlášky č. 78/2013 Sb. (vyhláška), jenž se dle tohoto ustanovení považují za nové budovy, budou tedy rovněž hodnoceny dle požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie nebo "pouze" podle požadavků na novou budovu.

Podle názoru SEI se při zpracování průkazu energetické náročnosti (průkaz) pro přístavby a nástavby navyšující energeticky vztažnou plochu o více než 25 % použijí při stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy požadavky na novou budovu. Vyhláška zůstává v účinnosti a s ní i koeficienty snížení hodnoty neobnovitelné primární energie pro referenční budovy uvedené v příloze č. 1, v tabulce č. 5 vyhlášky. Ke změně hodnocení průkazů pro budovy s realizovanou přístavbou a/nebo nástavbou dojde až s novelizací vyhlášky č. 78/2013 Sb.

Pokud by však byl průkaz zpracován pro přístavbu/nástavbu energetickým specialistou s hodnocením pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie a přístavba/nástavba tyto parametry splní, lze samozřejmě i toto akceptovat.

Jak již bylo řečeno výše, SEI s účinností zákona začne vydávat závazná stanoviska k žádosti o stavební povolení u staveb s energeticky vztažnou plochou vetší než 350 m2, což nesouvisí pouze s požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie, ale obecně s plněním požadavků na energetickou náročnost u nových budov a větších změn dokončených budov.

Tímto SEI zároveň dementuje prohlášení Asociace energetických specialistů (AES) ze dne 17. 1. 2020, že "průkazy energetické náročnosti pro přístavby a nástavby, které splňují podmínku § 6 odst. (3) vyhlášky č. 78/2013 Sb. je dle vyjádření SEI nutno hodnotit jako budovu s téměř nulovou spotřebou energie". Tato problematika byla diskutována, avšak bez závěru a SEI pro AES žádné takové stanovisko nevydala.

           K výše zmiňovanému zákonu dosud nevyšla vyhláška.